Na cestě 25.10. 2021-Zítra jedu domů.

Na anglickou snídani do Kerkyry.

Dostala jsem pozvání na snídani od Pavly Smetanové, která napsala knížku o Korfu, v které jsem našla všechny pro mě důležité informace. Ráno vypráví jednou za čtrnáct dní v Českém rozhlase na dvojce ostrovní zajímavosti. Tentokrát o státním svátku Ochi. OCHI znamená řecky NE a pozor NE znamená ANO! Tento svátek připomíná odmítnutí ultimáta Benita Mussoliniho řeckým premiérem Metaxasem 28.října 1940.

Po řecké vládě se požadovalo, aby umožnila silám OSY vstoupit na řecké území. V případě odmítnutí měla být Řecku vyhlášena válka. Premiér prý odpověděl OCHI.

Sraz na devátou na parkovišti u Kriketového hřiště. Jestli prý jím všechno. Chtěla jsem odpovědět, že jednou určitě anebo, že jen ne irskou snídani, ta obsahuje totiž fazole. Ale jsem slušně vychovaná, odpověděla jsem ANO, řecky NE. Tohle vše souvisí s událostmi, které se udály později odpoledne.

Snídaně byla anglická! Toust, vejce a FAZOLE. Zasedli jsme k velkému stolu v domě v centru starého města, ze kterého na vás dýchla historie. Připadal mi, svými vysokými stropy trochu jako starý dům v Benátkách. Však také Korfu patřilo Benátčanům v letech 1386-1797.

Dozvěděla jsem se, že Pavla pořádá každoročně aukci na podporu školy v Jemenu, tak kdybyste se chtěli zúčastnit, dám určitě FB odkaz.

Tak jsme povídali a povídali, dokud nebyl čas odejít.

Loudala jsem se malebnými uličkami plnými krámků se zbožím pro turisty, tvářícím se korfsky. Snad jednom vyšívané plstěné pantofle a mořská houba mi připadaly místní. Ve výloze se šperky visel nápis Muráno u dřevěných náhrdelníků. Na Muránu se přece dělá sklo! V každém druhém obchodě se na věšácích houpaly kožené taštičky a šaty dovezené z Indie. Dva popové s dlouhými vousy se loudali přes náměstí s plnými igelitovými taškami. Mladík vezl na skútru bulteriéra. Korfané měli na sobě zimní bundy, ačkoliv se matka příroda proti mně spikla, když jedu domů, nádherně svítilo slunce.

Proč zrovna teď?

Prostě krásný, líný, objevitelský den. Rozhodla jsem se, že se pojedu rozloučit se svojí nejoblíbenější pláží, na které jsem strávila první noc.

Snažím se vyjet z parkoviště. Přes silnici je závora. Nikde žádné zařízení, které by vám ji po oskenování lístku otevřelo. Najíždím co nejblíž k ní, jestlipak tam není nějaká kamera, která by vám závoru otevřela. Cha, nic! Odjíždím tedy uličkou u vjezdu. Silnice je samozřejmě jednosměrná a vede mne na úplně jinou stranu, než jsem měla v úmyslu. Díky tomu ale vidím celý přístav a dokonce stejný trajekt, kterým pojedu zítra. Proplétám se uličkami a získávám další řidičské zkušenosti.

N kruhovém objezdu rozhodně nemáte přednost, přednost má vždy ten, kdo se nacpe první. Zahýbáte-li z na hlavní silnici doleva, v žádném případě nemusíte dávat přednost autům jedoucím rovně, protože vás třeba klidně pustí. I fungující světelnou křižovatku může řídit policista a způsobit kolaps v dopravě a vytvořit několikakilometrové fronty. Pravidlo pravé ruky nikdo nezná. A moje auto už začíná vypadat řecky. Někdo mi odřel dveře, neznámo kde.

Řecké řidiče poznáte podle toho, že když je necháte projet, vždy vám zamávají, smějí se a děkují.

Ještě jsem zapomněla na to, že se zde nesvítí, takže v dešti vidíte jen půjčená auta anebo svítící cizince, domorodci vidět nejsou.

Přijela jsem na svou milovanou pláž, voda už z cesty vedoucí k baru zmizela, jen jezero je mnohem plnější. Žiií v něm od jara do října bílí plameňáci. Je tu ještě jeden opozdilec. Toho mám za odměnu.

Parkuji na svém místě. Přibíhá paní a volá na mě česky: “Prosím vás, nemáte náhodou otvírák, koupili jsme si před čtyřmi dny pivo a nemáme ho jak otevřít. Samozřejmě mám, já mám totiž všechno! Povídáme si a představte si, paní žije v Irsku. Přiletěli do tepla, protože děti mají zrovna prázdniny.

V Irsku jsou prázdniny a místní děti jsou také doma.  Právě totiž stávkují. A proč? Třeba zrovna proto, že mají hodně učení. Když se jim nechce do školy, vyhlásí jednoduše stávku.

Tak nějak mi připadá, že všechno se vším souvisí a jestli ne, alespoň se to tak tváří.

Jdu zase balit.

Fotogalerie z Korfu