Jsem na Korfu na naprosto opuštěném místě, alespoň v noci se to tak zdá, ale je to přímo u pláže.

Po noťasu mi leze hmyz. Osudová chyba byla nechat otevřené dveře u auta a svítit si baterkou. Takže je tu hned poučení na příště, neotvírat nikdy dveře.

Ráda bych začala ránem na pumpě za hranicemi. Když jsem promnula oči, můj zrak spočinul na stromech na jejichž větvích visely pětilitrové plastové lahve s vodou. Vypadaly jako lucerny a ačkoliv jsem fotografii zveřejnila, zatím nevíme přesně, co to vlastně je. Nejblíž je pravděpodobně názor, že jsou tím zatěžkány větve, aby nerostly do výšky. Vojto, děkuji.

Nabrala jsem plnou nádrž nafty, proč to píši, vysvětlím později a tradá směr Soluň. Za mýtem opět úděsná dálnice, která se směrem k moři lepšila a po odbočení na dálnici A2 se stala poměrně sjízdnou. Na mapách jsem si našla a vypsala sjezdy, kde mám zahnout a které minout. Proč já jsem jenom ztrácela čas. Čísla z map tam prostě nikde nejsou. Podařilo se mi uvést už v Makedonii GPS na starém telefonu do provozu, neznala ovšem dálnici přes hory a potulovala se někde ve skalách. Za to v Řecku se chytila, tak jsem zahodila svůj itinerář a nechala se vést.

Projíždíte totiž stále přes hory, pokud zrovna nejste v tunelu, vidíte před sebou zas další hory. Napočítala jsem, že budu projíždět cca. padesáti tunely.

Po 15. jsem to vzdala a nechala to osudu. Jela jsem kochací rychlostí a nepřekračovala jsem tu předepsanou. A to jsem byla jediná. Pro Řeky je to zřejmě jen nabídka, kterou nemusí přijmout, když nechtějí.

Nařízená rychlost se opravdu vyplatí. Důrazně vám radím, nelétejte už nikdy do Řecka letadlem, to co uvidíte, když pojedete autem, vám nic nenahradí. Hory, skály, hluboká údolí, vysoké mosty, každý směr má svůj vlastní na nestejné úrovni. Jedete-li níže, nedívejte se na stav sousedního mostu nad vámi, už byste se nemuseli chtít vrátit. Ne, to opravdu přeháním. Musela to být nesmírná dřina, něco takového vybudovat,

A tak si tak jedete horami a tunely a najednou před vámi výstražná značka: “Pozor přes silnici jdou medvědi“, 11 km. A na tom úseku je zrovna odpočívadlo a vy už musíte. No, kdo by tam zastavil? Zastavíte o notný kus dál a ejhle, je tu opravdové Řecko. Pravé nefalšované šlapky, ne tím nemyslím ty slečny, mluvím o toaletách. I vodu do umyvadla si načepujete pomocí šlapky. Tak už bylo dost šlapek a toalet.

Tak se tak loudám a blížím se k cíli a je to tu Icoumenitsa, přístav, ze kterého se dostanu do Kerkyry, kdo neví jinak řečeno Korfu, hlavního města.

Navigace mne bezpečně vede přímo do přístavu, netuším, kolik je hodin a v kolik něco jede. Tak se zkusmo postavím do fronty a slečna mi nevěří, že chci one person a one car. „Only one? A kdo je řidič?“ Moc nerozumím, ptám se, je to tenhle trajekt? A slečna odpoví, že ne, že je to ten červený vzadu a odjíždí za tři minuty. Ani nevím, jestli jsem náhodou kartou nezaplatila za celý autobus. Musím se zítra podívat.

Řadím se u trajektu do fronty a pane Bože, tam se couvá mezi kamiony. To po mně nikdo nemůže chtít!!! Dělám šílené obličeje, až se mne ujme jeden navigátor a když zjistí, že to nebude moc velká sranda, zvenku mi točí volantem a říká, jak jsem šikovná. To abych neměla mindráky.

A jedeme, na horní palubě jsem jen já, všichni jsou v baru anebo je jim zima a chtějí sedět, Já sedím už tři dny.

Vyjíždíme z trajektu, naprosto netuším, kam pojedu. Jsem tu o dva dny dřív. Zaparkuji na placeném parkovišti, nezaplatím a nařizuji si navigaci do jediného místa, co si pamatuji – Benitses. A v tomto okamžiku začíná autoškola. Všude v uličkách parkují po obou stranách obouchaná auta. Vřava, spoustu lidí, kam jsem to jen vlezla? Multipla je na to příliš široká, 2,20m. Už jsem přišla o pravé zrcátko. No ne úplně, jen se sklopilo. Ještěže mám stříbrnou pásku, ta je dobrá na všechno, i na zrcátka. Za mnou kolona, dvojitá čára nic neznamená. Benitses je stejně hlučné město, jako Kerkyra. Jedu dál, pamatuji si z mapy, že na druhé straně ostrova je jezero, jedu tam.

Jsem tady, stojím přímo u pláže. Já bláhová říkala, že dálnice jsou tankodrom. Místní silnice jsou zákopy, snad to za světla bude lepší.

Jdu spát, jsem strašně špinavá……

Fotky ve fotogalerii