Na cestě  21. 9. 2021 - Korfu

 Je nám dohromady už, uf…, hodně let, celkem 84, mně a mojí Multiple. Co si budeme nalhávat, budíme obě tak trochu úsměv na tváři. A tak jsem se rozhodla, že přišel čas uskutečnit svoje letité sny, trochu si zacestovat, dělat věci, na které prostě nikdy nezbývá čas. Přečíst si knížky, které se beznadějně hromadí, naučit se pro normální život dovednosti zcela neužitečné. Ochutnat plody, které u nás nerostou a tak dál a tak dál….

 Doba covidová vzbudila určitě v každém tulákovi touhu po dálkách a dobrodružství. A proto:

Cesta první a doufám ne poslední:

Zelený ostrov Korfu – do odjezdu zbývá cca. 10 dní.

Proč zrovna Korfu?

Kdekdo určitě četl knihu Ptáci, zvířata a moji příbuzní od Geralda Durrella to i za totáče nebyla nikterak závadná literatura. Dodnes si pamatuji pasáž o rozmnožování šneků. Ale mělo to jeden háček, na Korfu se člověk prostě jen tak nedostal. Pak přišlo období práce, bez peněz, bez dopravních prostředků a teď jsem v důchodu, sláva! Přišel čas ty šneky prozkoumat. Aha, to vlastně jde i v Čechách. To asi nebude ten správný důvod. Tak dejme tomu-u nás nemáme domov důchodců pro staré oslíky, jako na Korfu. Oslíci mají rádi jablíčka a my doma máme letos velkou úrodu.

Chtěla jsem, abychom vypadaly na cestě hodně nenápadně, ale nějak nám to pořád nevychází. Tuhle po ránu jsem spustila v zamlženém autě okénka – topení totiž nefunguje a křup. Okno u řidiče už nechtělo nahoru. Zoufale budím svého partnera, aby ho šel vyrvat násilím do původní polohy. Nic, ani se nepohnulo. Kdo by kradl 20 let starou Multiplu? Po několika různých alibistických návrzích, že snad bude nejlepší parkovat u zdi a vylézat přes spolujezdce nebo to přežít s otevřeným oknem, odkvačil na několik krátkých minut a vrátil se ozbrojen šroubovákem a stejnými dveřmi v červené barvě z mého předchozího auta stejného typu. Je pravda, že si umí poradit, ale tím pádem je docela určitě po nenápadnosti.

Už týdny hromadím pytlíky s cereálními kašemi, polévkami, co taky jíst, když chcete přespávat v autě, aby to nezabralo moc místa. Zdravá výživa to zrovna nebude, ale když ujím oslíkům trochu jablek…Snahu o energetickou soběstačnost jsem právě včera zabalila. Postavit si malou solární elektrárnu, co přiděláte na auto, už prostě nestihnu. I když některé díly mám. Bylo by to senzační nabíjet si noťas z vlastního zdroje, abych mohla psát, kreslit a ukládat fotky-tak snad příště. Zatím to půjde jen za jízdy.

Fotografie z cesty